Přinášíme vám další z posezónních článků, kde se ohlížíme za uplynulou sezónou. Tentokrát se zaměříme na naše malé Barracudy. Trenéři jednotlivých kategorií si připravili komentář, kde se ohlížejí za sezónou.
Klub má za sebou valnou hromadu, kde bylo zvoleno nové vedení a do jeho čela jako předseda byl zvolen dlouholetý hráč Tomáš Richtr. V tomto rozhovoru vám představíme jak samotného předsedu, tak i jeho vizi pro klub do následujících let.
Ahoj Tome, ze začátku by bylo fajn, aby jsi se trochu představil členům klubu. Jak jsi se vůbec dostal k florbalu ve Slaném?
K florbalu jsem se dostal celkem pozdě – až někdy v 18 letech. Dřív jsem závodně hrál hokej a tenis. Jednou jsem viděl inzerát, že Barracudy hledají nové hráče, a protože jsem ze Slaného, neváhal jsem a připojil se ke sportu, který byl tehdy ještě v plenkách.
Na první trénink jsem dorazil s plastovou hokejkou ze školní sady, takže mi hned někdo půjčil klasickou “florbalku” (myslím, že to byl zakladatel Barracud Tomáš Hořejší ?), protože se nemohl dívat, jak se trápím s tím kusem plastu.
Kam dál směřovala tvoje florbalová kariéra a proč jsi se následně vrátil zpět domů do Slaného?
Moje působení ve Slaném bylo velmi krátké, protože jsem brzy přestoupil na Kladno, kde jsem měl možnost zahrát si florbal na nejvyšší úrovni. Za tuto příležitost jsem Kladnu dodnes velmi vděčný. Mohl jsem tam sledovat, jak funguje florbalový klub na profesionální úrovni, a získat cenné zkušenosti. Působení na Kladně mi dalo opravdu hodně – po sportovní i lidské stránce.
Do Slaného jsem se vrátil před několika lety, když jsem založil rodinu a mé pracovní vytížení už nešlo skloubit s vrcholovým florbalem.
Z jakého důvodu jsi kandidoval na předsedu? Co tě k tomu motivovalo?
Bylo to takové přirozené vyústění posledních měsíců. V právě skončené sezóně jsem působil v našem A-týmu, ale kvůli častým zraněním jsem odehrál jen asi polovinu zápasů. Uvědomil jsem si, že nastal čas pomáhat klubu i jinak než přímo na hřišti.
Na konci sezóny za mnou přišel současný předseda Jarda Dvořák s tím, že už nebude v této roli pokračovat, a navrhl mi, zdali bych nechtěl kandidovat na předsedu klubu. Máme ve Slaném skvělou partu dětí, rodičů i trenérů – rozhodování pro mě nebylo těžké.
Jaké jsou tvoje cíle pro A tým, kde by jsi ho chtěl vidět za dva roky?
I když mám stále nejblíže k týmu mužů, budoucností klubu jsou pro mě jednoznačně děti.
Co se týče A-týmu, byl bych rád, kdyby v budoucnu stál na zdravém mixu nově příchozích hráčů a našich vlastních odchovanců. Už teď se snažíme mladé hráče do týmu postupně zapojovat a věřím, že v nadcházející sezóně se to podaří ještě více. Těším se třeba i na návrat některých kluků z Kladna.
Pokud se nám podaří hrát o nejvyšší příčky v aktuální soutěži, bude to skvělé. A když se k tomu přidá i postup o ligu výš, bude to velký úspěch a další krok vpřed pro celý klub.
Klub musí neustále rozšiřovat svoji členskou základnu, máš v plánu nějaké nábory nebo jiné akce, jak dostat více dětí k florbalu?
Ano, už brzy nás čeká Sportovní den dětí ve Slaném, kde budeme mít vlastní stánek a aktivně se zapojíme do náboru nových hráčů. Plánujeme také oslovit místní školy a zaměřit se především na ty nejmladší děti.
V příští sezóně bychom chtěli zorganizovat i speciální zápas A-týmu pro žáky slánských škol, kde budou moct zažít atmosféru skutečného utkání.
Jako předseda jsi dostal mandát na dva roky, jaké jsou tvoje cíle, kterých by jsi chtěl během tohoto období dosáhnout?
Klub je ve skvělé kondici a má velký potenciál stát se silným lokálním centrem pro mladé sportovce i sportovkyně. Jedním z hlavních cílů je posílení finanční stability, která je klíčová pro další rozvoj. Chceme také systematicky pracovat na náborech a rozšiřování členské základny. S růstem hráčské základny však přirozeně roste i potřeba kvalitních trenérů, proto se chceme více zaměřit na jejich rozvoj a vzdělávání.
V neposlední řadě chceme dál pracovat s naším výborným zázemím a využívat ho naplno.
Za každodenním chodem klubu ale stojí tým lidí – zejména trenéři a členové VV – bez nich by klub nemohl fungovat. Těm patří velké díky.